V Afterparty, která výjimečně proběhla před koncertem math-rock / jazzové kapely Spinifex na PonavaFestu 2022, zpovídá pianista Martin Konvička oba saxofonisty mezinárodní, v Holandsku působící šestičlenné skupiny: Tobiase Kleina, který je také uměleckým šéfem kapely, a Johna Dikemana. Řeč vedou o různých typech saxofonů a klarinetů, o kombinování kompozice a improvizace, spolupráci se zpěváky, vlivu různých kultur na západní hudbu a mnohém dalším. Rozhovor je veden v angličtině. --- K poslechu doporučujeme také pořad Svět jiné hudby #6 s podtitulem Nadnárodní úderka Spinifex a projekty jejích členů Johna Dikemana a Gonçala Almeidy.

Ve dvanáctém dílu Světa jiné hudby na Ponavě vás Petr Ferenc provede produkcí amerického labelu Zeromoon, jednoho ze zástupců tzv. DIY (do it yourself) scény, který se zabývá inteligentní noise music nezábavního typu ve formě volné improvizace, musique concrete, ambientního black metalu, terénních nahrávek a experimentální elektroniky. Zazní i pozvánka na letošní festival Brutal Assault, kde 10. 8. vystoupí duo Bad Groupy, jehož hudbu uslyšíte hned v úvodu. https://zeromoon.com

Třetí a závěrečná epizoda Světa jiné hudby z produkce jednoho z nejagilnějších labelů na poli experimentálu, volné improvizace a freejazzu je zaměřena poněkud jazzověji, než předchozí dva díly. Prominentním interpretem je tu pianista, skladatel a improvizátor Keith Tippett, nechybí ani projekty šéfa labelu, multiinstrumentalisty Martina Archera. Jedenáctým dílem Světa jiné hudby na Rádiu Ponava vás poprvé provede hudební publicista Miloš Latislav. https://discusmusic.bandcamp.com https://discus-music.org

„Písničky jsou zaříkávadla. Malé radosti. Dokonalé pračky pro duši. Věřím tomu, že umí posilovat, nabíjet i ulevovat. Ráda je píšu, a ještě radši se o ně dělím.“ Žofie v covidových dobách naživo natočila dvacet domácích videoklipů. Ještě o mnoho dřív vydala dvě alba a odehrála spoustu koncertů, pak založila rodinu a po letech se zase vrátila k hraní. O všech těch zkušenostech povídá a zpívá.

Celý projekt Rádia Ponava je financován z Norských fondů. I proto se dnes zaměříme na norsko-česko-slovenskou hudební spolupráci. Uslyšíte rozhovor s Michaelou Antalovou, rodačkou ze Slovenska, která momentálně žije v Oslo, ale na Slovensko a do Čech se pravidelně vrací. Michaela vystudovala improvizaci a jazz na Norwegian Academy of Music v Oslo, je zakladatelkou skupiny Mikoo a aktivně koncertuje se svými sólovými a kolaborativními projekty. Podílela se na debutu skupiny Ankramu, na albu Miláček slunce brněnské kapely Květy a desce Jednou projektu Dunajská Vlna. Hraje primárně na bicí a perkuse, v posledních letech ale rozšířila svůj repertoár i o jiné nástroje. Věnuje se zkoumání improvizace v různých podobách a tuto svou zkušenost využívá v experimentální hudbě. Jak celkově vnímá hudbu a nakolik ji ovlivnil život v Norsku se dozvíte v této epizodě Šumařova průvodce po hudební galaxii. https://michaelaantalova.com

V druhém zastavení s jedním z nejvytrvalejších britských vydavatelství na poli experimentálu, volné improvizace a freejazzu vás čeká hudba zadumaná i bouřící (nebo oboje najednou), studiově šlechtěná i zcela přírodně živá. Nechybí nahrávky šéfa a zakladatele labelu, saxofonisty Martina Archera. Desátým dílem Světa jiné hudby na Rádiu Ponava vás poprvé provede jeden ze dvou jeho nových kurátorů, muzejník, turntablista a šéfredaktor magazínu HIS Voice Petr Ferenc. https://discusmusic.bandcamp.com https://discus-music.org

S Jiřím Slavíkem, držitelem ceny Anděl za album Mateřština (Animal Music 2016) o jeho dráze jazzového kontrabasisty, multiinstrumentalisty, skladatele, zpěváka a pedagoga. Plus krátký rozhovor v angličtině s Liamem Noblem a Paulem Clarvisem, Jirkovými spoluhráči na novém albu Nostalgia (Bivak Records 2o23). Foto (c) Dušan Tománek, Animal Music

Povídání a zpívání o životě a hudbě s Pavlou Kopřivovou. Pája vystudovala fyzické divadlo na JAMU, tančí kontaktní improvizaci, zpěv studovala na konzervatoři a dnes je především zpěvačkou, cestovatelkou a lektorkou zpěvu a práce s hlasem. Sbírá písně různých etnik a učí se techniky, jak je pojmout. Má velký cit pro svůj mateřský jazyk. Ve svém bytě pořádala koncerty a performance pro přátele. (Foto © Martina Koubková)

Rozhovor Ondřeje Kyase se členy skupiny Ladě po koncertě v Ponava Cafe se nesl, jako obvykle, v duchu obdivu, přátelství a(ž) lásky. Kytarista Petr Uvira trpělivě odpovídal na všetečné otázky ohledně fungování a budoucnosti kapely, spolupráce se zpěvákem a textařem Michaelem Kubesou aj. Řeč byla i o tom, jak funguje scéna po covidu a co v poslední době kdo poslouchá.

Nová epizoda "Světa jiné hudby" Petra Slabého přibližuje produkci labelu Discus Music - a bude to přiblížení velmi těsné, protože je to první ze tří epizod, věnovaných tomuto agilnímu britskému vydavatelství. Založil jej hudebník (především saxofonista) Martin Archer na sklonku osmdesátých let , a z étosu a energie tohoto období čerpá vlastně dodnes. Personální i ideové napojení na scénu Rock In Opposition, volnou improvizaci v duchu její nejlepší britské tradice (Derek Bailey, Evan Parker a spol.), ale i písničky, které zní jako Cocteau Twins hrané na akustické nástroje - to vše je možno v tomto díle slyšet. https://discusmusic.bandcamp.com https://discus-music.org

V dalším díle Šumařova průvodce po hudební galaxii vás Tereza Reková vezme do světa lidové hudby. Jak zní a jaké nástroje se v ní používají? Hned v úvodu si pustíme reportáž Vojtěcha Šouly, studenta prvního ročníku oboru Audiovizuální tvorba a divadlo na brněnské JAMU. Vojtěch, sám bývalý folklorista, se rozhodl vyzpovídat několik studentů brněnské konzervatoře a sběratelku lidové hudby. A jak se na folklór dívá jazzový saxofonista Michal Wróblewski? To se dozvíte v jeho úvaze na konci epizody.

Výtvarný Ateliér radostné tvorby (A.R.T.) je iniciativou spolku ALTÁN ART. Ateliér je určen pro umělce, jejichž chápaní světa a komunikace s okolím jsou jiné, nestandardní, a kteří jsou majoritní společností označováni jako hendikepovaní, postižení nebo duševně nemocní. Smyslem A.R.T. je vytvářet pro tyto tvůrce kreativní prostředí, kde panuje svoboda, výtvarná práce je radostí a je prostředím pro tvorbu, kterou lze posuzovat podle přísných uměleckých kritérií. Ta bývá zařazována do art brut – umění v surovém stavu, které v poslední době stále více splývá se současným uměním. A.R.T. se chce začlenit mezi obdobné kreativní ateliéry ve světě, jejichž cílem není ani arteterapie, ani naplnění volného času, jsou místem tvůrčí svobody, kde mají umělci k dispozici kvalitní výtvarný materiál a profesionální zázemí, nikoliv však pedagogické či terapeutické vedení, které by ovlivňovalo charakter jejich výtvarného jazyka. Hosty Borise Klepala jsou básník a kurátor Jaromír Typlt a malíř George Radojčič. www.atelierradostnetvorby.cz

THE INTERVIEW IS IN ENGLISH! --- ROZHOVOR JE VEDEN V ANGLIČTINĚ! Cyrille Oswald, nizozemský saxofonista dlouhodobě žijící v Praze, v rozhovoru s Terezou Rekovou mluví o své cestě k hudbě, o tom, jaké je to učit na Hudební fakultě brněnské JAMU, o tom, co pro něj znamená hudba a o mnohém dalším. V České republice už žije přes 13 let, proto se možná dočkáte i nějaké češtiny, ale mnoho jí (bohužel) nebude. Cyrillovým hlavním jazykem je totiž hudba.

V roce 1962 napsala Honza Krejcarová soukromý dopis svému dávnému a nikdy zcela opuštěnému milenci Egonu Bondymu. Měla za sebou několik manželství, čtyři děti, páté brzy na cestě, věznění pro potulku, přespávání v kanále, útlou sbírku poezie, milence, krádeže, publikování v samizdatové edici Půlnoc, další milence, uhrančivý surrealismus i tupý realismus. Milostné vyznání, které Krejcarová napsala jako dráždivou připomínku nutnosti existovat i nadále nespoutaně, se stalo jedním ze zásadních českých literárních děl 20. století a jedním z nejkrásnějších milostných dopisů vůbec. Egonu Bondymu změnilo život. Rádio Ponava dopis nastudovalo v nezkráceném znění. Interpretace: Kateřina Jebavá Hudba: Tomáš Vtípil Zvuk: Václav Menšík, Tomáš Vtípil Produkce: Vít Kalvoda Režie: Tomáš Soldán Foto: Martina Koubková Natočeno 17. listopadu 2022

Norská freejazzová scéna je v posledních letech velmi agilní, a to i díky velkorysé státní podpoře. Saxofonistka a skladatelka Signe Emmeluth rozvíjí svou kariéru s několika formacemi, jak je dnes obvyklé, a na kontě má už řadu pozoruhodných alb. Její "domovská" kapela se jmenuje Emmeluth´s Amoeba - a produkuje skutečně měňavkovitou, nepředvídatelnou a těkavou hudbu, suverénně proplouvající mezi kompozicí a improvizací. Signe Emmeluth kromě saxofonu ještě ovládá rozličné elektronické zvukové zdroje, což rozšiřuje její výrazové možnosti směrem k abstrakci. To vše je možno slyšet v novém dílu Světa jiné hudby s Petrem Slabým!

Radim Babák propojuje dva světy: v prvé řadě je to undergroundový písničkář se vší syrovostí a nekompromisností - ale zároveň také učitel hry na nejrůznější nástroje, pracující i s dětmi s poruchami učení. S Martinem Kyšperským se baví o svém nejoblíbenějším nástroji - akordeonu, o tom, jak se liší "mužské" a "ženské" nástroje - ale také o legendě brněnského androše "Homérovi" Ambrožovi, anebo o tom, jak umělci (ne)zvládají alkohol. (Foto © Martina Koubková)

V dalším díle Šumařova průvodce zkusíme prozkoumat téma HLUK ze všech různých úhlů. Co to je? Jak se definuje? A jaký je rozdíl mezi hlukem a hudbou? Těšit se můžete na reportáž z festivalu Hlukovae mystéria, který v září 2021 proběhl v Ostravě, a na kterém jsou pravidelně ke slyšení ty nejrůznější formy hluku. O tom, kde je hranice mezi hlukem a hudbou, se ve své úvaze zamyslel také Michal Wroblewski.