Výtvarný Ateliér radostné tvorby (A.R.T.) je iniciativou spolku ALTÁN ART. Ateliér je určen pro umělce, jejichž chápaní světa a komunikace s okolím jsou jiné, nestandardní, a kteří jsou majoritní společností označováni jako hendikepovaní, postižení nebo duševně nemocní. Smyslem A.R.T. je vytvářet pro tyto tvůrce kreativní prostředí, kde panuje svoboda, výtvarná práce je radostí a je prostředím pro tvorbu, kterou lze posuzovat podle přísných uměleckých kritérií. Ta bývá zařazována do art brut – umění v surovém stavu, které v poslední době stále více splývá se současným uměním. A.R.T. se chce začlenit mezi obdobné kreativní ateliéry ve světě, jejichž cílem není ani arteterapie, ani naplnění volného času, jsou místem tvůrčí svobody, kde mají umělci k dispozici kvalitní výtvarný materiál a profesionální zázemí, nikoliv však pedagogické či terapeutické vedení, které by ovlivňovalo charakter jejich výtvarného jazyka. Hosty Borise Klepala jsou básník a kurátor Jaromír Typlt a malíř George Radojčič. www.atelierradostnetvorby.cz

THE INTERVIEW IS IN ENGLISH! --- ROZHOVOR JE VEDEN V ANGLIČTINĚ! Cyrille Oswald, nizozemský saxofonista dlouhodobě žijící v Praze, v rozhovoru s Terezou Rekovou mluví o své cestě k hudbě, o tom, jaké je to učit na Hudební fakultě brněnské JAMU, o tom, co pro něj znamená hudba a o mnohém dalším. V České republice už žije přes 13 let, proto se možná dočkáte i nějaké češtiny, ale mnoho jí (bohužel) nebude. Cyrillovým hlavním jazykem je totiž hudba.

V roce 1962 napsala Honza Krejcarová soukromý dopis svému dávnému a nikdy zcela opuštěnému milenci Egonu Bondymu. Měla za sebou několik manželství, čtyři děti, páté brzy na cestě, věznění pro potulku, přespávání v kanále, útlou sbírku poezie, milence, krádeže, publikování v samizdatové edici Půlnoc, další milence, uhrančivý surrealismus i tupý realismus. Milostné vyznání, které Krejcarová napsala jako dráždivou připomínku nutnosti existovat i nadále nespoutaně, se stalo jedním ze zásadních českých literárních děl 20. století a jedním z nejkrásnějších milostných dopisů vůbec. Egonu Bondymu změnilo život. Rádio Ponava dopis nastudovalo v nezkráceném znění. Interpretace: Kateřina Jebavá Hudba: Tomáš Vtípil Zvuk: Václav Menšík, Tomáš Vtípil Produkce: Vít Kalvoda Režie: Tomáš Soldán Foto: Martina Koubková Natočeno 17. listopadu 2022

Nová epizoda "Světa jiné hudby" Petra Slabého přibližuje produkci labelu Discus Music - a bude to přiblížení velmi těsné, protože je to první ze tří epizod, věnovaných tomuto agilnímu britskému vydavatelství. Založil jej hudebník (především saxofonista) Martin Archer na sklonku osmdesátých let , a z étosu a energie tohoto období čerpá vlastně dodnes. Personální i ideové napojení na scénu Rock In Opposition, volnou improvizaci v duchu její nejlepší britské tradice (Derek Bailey, Evan Parker a spol.), ale i písničky, které zní jako Cocteau Twins hrané na akustické nástroje - to vše je možno v tomto díle slyšet.

Norská freejazzová scéna je v posledních letech velmi agilní, a to i díky velkorysé státní podpoře. Saxofonistka a skladatelka Signe Emmeluth rozvíjí svou kariéru s několika formacemi, jak je dnes obvyklé, a na kontě má už řadu pozoruhodných alb. Její "domovská" kapela se jmenuje Emmeluth´s Amoeba - a produkuje skutečně měňavkovitou, nepředvídatelnou a těkavou hudbu, suverénně proplouvající mezi kompozicí a improvizací. Signe Emmeluth kromě saxofonu ještě ovládá rozličné elektronické zvukové zdroje, což rozšiřuje její výrazové možnosti směrem k abstrakci. To vše je možno slyšet v novém dílu Světa jiné hudby s Petrem Slabým!

Radim Babák propojuje dva světy: v prvé řadě je to undergroundový písničkář se vší syrovostí a nekompromisností - ale zároveň také učitel hry na nejrůznější nástroje, pracující i s dětmi s poruchami učení. S Martinem Kyšperským se baví o svém nejoblíbenějším nástroji - akordeonu, o tom, jak se liší "mužské" a "ženské" nástroje - ale také o legendě brněnského androše "Homérovi" Ambrožovi, anebo o tom, jak umělci (ne)zvládají alkohol. (© photo: Martina Koubková)

V dalším díle Šumařova průvodce zkusíme prozkoumat téma HLUK ze všech různých úhlů. Co to je? Jak se definuje? A jaký je rozdíl mezi hlukem a hudbou? Těšit se můžete na reportáž z festivalu Hlukovae mystéria, který v září 2021 proběhl v Ostravě, a na kterém jsou pravidelně ke slyšení ty nejrůznější formy hluku. O tom, kde je hranice mezi hlukem a hudbou, se ve své úvaze zamyslel také Michal Wroblewski.

CENSUS je počítání, sčítání, soupis. Výstava CENSUS v pražské galerii Display sečetla pod dozorem svého autora Miloše Vojtěchovského obrazy i zvuky světa a bude tak činit ještě do 12. září. Deníky Borise K. a Rádio Ponava vás nyní zavedou do výstavního prostoru a jeho zvuku. Ten vytvořil především Miloš Vojtěchovský, ale také jeho fenka kácející diktafon a kradoucí kryt z objektivu foťáku. Paralelu ke zvukům vytvoří místo videa několik myšlenek hlubinného ekologa Arneho Naesse, a jejich odrazy a záblesky do světa akustické ekologie. Spoluúčinkuje Sabina Šlachtová, foto Boris Klepal.

Osmý díl Světa jiné hudby nabízí seznámení s tvorbou švédského saxofonisty Martina Küchena a (původem) českého experimentátora (jeho specialitou je hra na hračky) Martina Klappera. Tito dva hudebníci zahrají na prvních narozeninách Rádia Ponava, takže to berte jako pozvánku. Začínáme vcelku tradičním jazzovým zvukem formace Angles 9, jíž je Küchen členem, ale pak už rychle opouštíme omezený prostor dvanácti tónů vstříc nejrůznějším šumům, hlukům a (pa)zvukům, z nichž tvoří Küchen své expresivní sólové tracky. Ty mají často mimohudební náměty, týkající se různých - a nezřídka tragických - historických událostí. Zvukový svět Martina Klappera je pak v lecčems příbuzný, možná o něco hravější a abstraktnější. Slyšte!

S Martinem Konvičkou a členy skupiny Invisible World po jejich koncertě ve studiu Ponava o hudbě, životě a tak vůbec

Jiří Suchánek v rozhovoru s Terezou Rekovou natočeném na ostravském festivalu Hlukovae mystéria mluví o své tvorbě, inspiracích, ale i o muzice, kterou má rád. Pokud by vás zajímalo, jak Jiřího zvukové instalace a akustické objekty zní, nalaďte si pořad Šumařův průvodce po hudební galaxii, konkrétně díl s názvem HLUK - https://ponava.radio/ep/64

Rozhovor s legendárním brněnským trombonistou, skladatelem a pedagogem Mojmírem Bártkem o celoživotní vášni pro swing

Legendární slovenský vydavatel a promotér Ján Sudzina roztáčí seriál, ve kterém nás seznámí s díly a hudebníky, kteří prošli jeho rukama během 20 let jeho praxe

Nezápadní hudba se v tvorbě nizozemského uskupení Spinifex setkává se západní současnou komponovanou hudbou a anarchickými evropskými střety volného improvizace s pevně strukturovaným math metalem. Extrémně těsné nepravidelné struktury kontrastují s rozsáhlými volnými improvizacemi. Podstatnou část tohoto dílu ale tvoří další (boční?) projekty členů kapely - tedy jakési "Spinifex spin-offs": saxofonisty Johna Dikemana a basisty Goncalo Almeidy. Ty jsou založené především na improvizaci, kombinující freejazzová východiska s prvky arabské či marocké hudby. Můžeme zde slyšet i dlouhatánské drony, vyzývající k rituálnímu ponoru do hudební očistné lázně.

Povídání a hraní o životě a hudbě s Pavlem Koudelkou, členem kapel Dunaj, BOO, A-beat, Led Zeppelin Revival, Zesilovači, Zadáci a dříve Mňága a Žďorp, Z kopce, Kucharski. (© photo: Martina Koubková)

Rozhovor s gajdošem Vlastimilem Bjačkem, jedním z nejznámějších a nejzkušenějších hráčů tohoto nástroje na Moravě, a etnomuzikologem Marianem Friedlem, autorem jejich nového projektu Ruky na dudách, které nám společně představí. Album obsahuje lidové i autorské písně interpretované v nástrojových sestavách od sóla po spojení s jazzovou rytmikou. Žánrově zasahuje do mnoha oblastí zahrnujících mj. archaický dřevní folklor, neotradiční hudbu, world music, elektroniku, klasickou hudbu aj. Dudy – na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku označované jako gajdy – jsou základním nástrojem evropské lidové hudby vůbec. Význam dud a dudácké tradice pro ČR jako celku dokládá mimo jiné skutečnost, že obojí bylo v roce 2018 zaneseno na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Ministerstva kultury ČR. Po několik staletí byly gajdy také hlavním nástrojem tradiční hudby Beskyd a Javorníků jak na straně české tak i polské a slovenské.

Speciální vydání pořadu Šumařův průvodce po hudební galaxii přináší reportáž z Reakce K., multimediálního hudebního projektu postaveného na hudbě z nahrávek varhan konfiskovaných z brněnské Káznice v padesátých letech 20. století a živé performanci hudebníků v kompozici Radima Hanouska. Vše proběhlo pod záštitou dlouhodobého projektu Káznice zní!, při kterém jsou každoročně rozeznívány prostory bývalé brněnské káznice na Cejlu.